Výživa pro nejmenší

10. května 2018

Během prvních týdnů po narození doporučuje pediatrička Jana Bíbová kojit miminko ve chvílích, kdy to samo vyžaduje, a postupně zavést určitý řád. „Ideální je dopracovat se ke kojení v intervalu mezi 1,5 až 3 hodinami v délce přibližně deseti minut. 

Nejprve se kojí z obou prsů, posléze se střídají v rámci jednotlivých kojení,“ říká lékařka. „Četnost může ovlivňovat mnoho faktorů a individualita každého dítěte – miminko prochází různými fázemi růstu, proto je třeba co nejpozorněji sledovat jeho signály.“ V prvních měsících vás navíc čekají časté návštevy u pediatra, který dítě vždy převáží a upraví s vámi režim kojení dle potřeby miminka.

Varianty kojeneckého mléka

Je-li mateřského mléka málo nebo máte v rodině rozsáhlé atopické ekzémy a zatěžující alergie, je vhodné začít podávat hydrolyzované kojenecké mléko na doporučení pediatra. „Výrobky s označením HA obsahují všechny důležité živiny pro správný růst a vývoj vašeho miminka a navíc tzv. štěpenou bílkovinu, která je vhodná pro děti s rizikem vzniku alergie,“ uvádí doktorka Bíbová. „V případě, že HA mléka nevyhovují, existují ještě další mléčné formule, které jsou více štěpené.“

Důležitý čtvrtý měsíc

Se zaváděním případných alergenů do stravy kojence je vhodné začínat už okolo čtvrtého měsíce. „Tomuto důležitému období mezi 4. a 6. měsícem říkáme imunologické okno. Laicky řečeno se jedná o optimální dobu pro setkání s tzv. potravinovými antigeny, kdy se zvyšuje šance na přijetí cizorodé látky bez alergické reakce organismu,“ vysvětluje pediatrička. „Nové potravině dejte vždy minimálně tři dny na vypozorování případné alergické reakce, teprvé poté přidejte do jídelníčku další.“

Od zeleniny k masu

Začněte s nesladkou zeleninou, vyvarujete se tak pozdějšího odmítání potravin kvůli chuti. Vhodnými startery jsou například brambory, brokolice, cuketa, květák a mrkev. „Na řadu pak mohou přijít bezlepkové obiloviny, jako rýže, jáhly nebo kukuřice, sladší ovoce v podobě vařeného jablka, hrušky, meruňky nebo broskve a samozřejmě libové maso. Nejvhodnější je kuřecí, krůtí, králičí, telecí nebo jehněčí,“ doporučuje doktorka. „I další potraviny jako obiloviny s obsahem lepku, ryby či vaječné bílky, které bývaly dlouhá léta na černé listině kojeneckého jídelníčku, se vzhledem k novým vědeckým poznatkům o problematice zavádění příkrmů naopak doporučuje zařadit právě v době imunologického okna,“ dodává. V prvním roce života nicméně vynechejte sůl kvůli nezralosti ledvin, ale i cukr, koření, tuky a sladkosti. Vařit byste měla v kojenecké vodě a z chemicky neošetřených surovin v bio kvalitě. Dáte-li přednost hotovým příkrmům, kupujte ty s označením bio nebo zelenou etiketou s písmenkem A.

Pestrý jídelníček

Rozhodnete-li se od ukončeného 6. měsíce již nekojit, pediatr vám doporučí vhodné pokračovací mléko připravené speciálně pro zvýšené nutriční potřeby dětí v tomto věku. Denně byste měla k příkrmům a dalším tekutinám podávat zhruba 750 ml mléka. Jídelníček složený z pestré stravy by měl již obsahovat snídani, dvě svačinky, oběd, večeři a případně i druhou večeři. Od desátého měsíce pak snižte příjem pokračovacího mléka na 500 ml. Výživu do 1 roku i nadále raději konzultujte s pediatrem, který je s problematikou zavádění nových potravin do jídelníčku obeznámený a fundovaně vám poradí.

Jak poznáte alergickou reakci?

• Trávicí problémy: Po jídle se objevují bolesti bříška a nadměrné nadýmání, připojit se může také nechutenství, zvracení, průjem a hlen či stopové množství krve ve stolici. Příznaky se mohou vyskytovat i jednotlivě.
• Obtížné dýchání: V řádu několika minut po krmení se u dítěte dostaví dušnost, kašel nebo zvýšená tvorba hlenu. V akutních případech doprovodí alergii otok jazyka či úst a je nutné ihned zavolat záchrannou službu.
• Atopické ekzémy: Projevují se zarudnutím pokožky, často ve viditelně ohraničených ložiscích, eventuálně kopřivkovým výsevem na kůži. Ta je na dotek teplá, zarudlá a místa se mohou po těle různě „stěhovat“.